7 MÝTŮ O ELEKTROKOLECH

Stále ještě váháš s pořízením elektrokola? Bojíš se všech těch velkých neznámých, kterými je oproti běžnému jízdnímu kolu vybaveno? Zkus se podívat na 7 mýtů, které o elektrobicyklech panují a uvidíš, že Tvé obavy zmizí jak cyklista v zatáčce.

  1. Elektrokolo je pro důchodce.
    Vůbec není jenom pro důchodce. Je pro každého, kdo si chce posunout limity. Elektrokolo si pořizují jak lidé starší a méně pohybliví, tak lidé mladí a zdraví, kteří zkrátka chtějí dojet dál, méně se na cestě do práce zapotit nebo jezdit s menší námahou.
  2. Elektrokolo jede samo, nemusí se na něm šlapat.
    Jde o zásadní nepochopení elektrokola. Jeho principem totiž není „šlapat za Tebe“, ale pomáhat Ti při aktivní jízdě. Zpravidla motor zabírá natolik, jak šlapete, ale sílu motoru můžete přizpůsobit na ovládacím panelu nebo ho i zcela vypnout.
  3. Po cestě se mi vybije baterie a já zůstanu někde „viset“.
    To, že se Ti vybije po cestě baterie, se jistě stát může, ale posuď sám: dojezdová vzdálenost elektrokol při současných typech baterií činí zpravidla 60-100 kilometrů. Nebudeš toho mít po takové vzdálenosti už přeci jen „plné kecky“? A navíc, vždy můžeš přepnout kolo do manuálního módu a dojet na něm jako na klasickém jízdním kole.
  4. Na elektrokole se nedá jezdit v dešti, je to přece elektrické zařízení.
    Nemusíš se bát, motor a baterie jsou u dobrých modelů skryty v nepromokavém obalu. Ne, že bys s kolem mohl projet Lipnem, ale menší či větší déšť jistě unese.
  5. Díky všemu tomu zařízení, jako je motor nebo baterie, vypadá kolo hrozně nevzhledně.
    To je možná pravda u některých podomácku sestavených modelů, nikoliv však u těch, která zakoupíš ve specializovaných prodejnách. Kvalitní výrobci se snaží, aby jejich elektrokola nejen fungovala, ale aby se také líbila, a tak je osazují moderními subtilními bateriemi a motory, kterých si možná na první pohled ani nevšimneš.
  6. Zařízení elektrokola zabírá prostor a já si nebudu mít kam dát nákup ani lahev s pitím.
    Jsou pryč doby, kdy baterie či motor vážily víc než samotný jezdec, naopak dnes je tendence učinit tyto komponenty co nejnápadnější. Pokud máte baterii umístěnou na rámu kola, držák na lahev se dá umístit také pod sedlovou tyč nebo na řídítka. Jezdíte-li s kolem nakoupit, zřejmě si pořídíte městské elektrokolo, které bývá vybaveno klasickým nosičem, nebo dokonce košíkem.
  7. Ačkoliv jede docela rychle, elektrokolo v provozu není slyšet a je tudíž nebezpečné.
    Legislativa EU ukládá, že elektrokolo smí jet nejvýše rychlostí 25 km/h. Kdo má ovšem na klasickém jízdním kole tachometr, ví, že i na něm se dá vyvinout rychlost přesahující i 40 km/h. Není to tedy o elektrokole, ale o tom, jak se chováme v provozu. Budeme-li ohleduplní a předvídatelní, budeme tím pádem bezpeční pro sebe i ostatní.

Kubova cykloškola

7 MÝTŮ O ELEKTROKOLECH

30. 11. 2020 12.49

Stále ještě váháš s pořízením elektrokola? Bojíš se všech těch velkých neznámých, kterými je oproti běžnému jízdnímu kolu vybaveno? Zkus se podívat na 7 mýtů, které o elektrobicyklech panují a uvidíš, že Tvé obavy zmizí jak cyklista v zatáčce.

  1. Elektrokolo je pro důchodce.
    Vůbec není jenom pro důchodce. Je pro každého, kdo si chce posunout limity. Elektrokolo si pořizují jak lidé starší a méně pohybliví, tak lidé mladí a zdraví, kteří zkrátka chtějí dojet dál, méně se na cestě do práce zapotit nebo jezdit s menší námahou.
  2. Elektrokolo jede samo, nemusí se na něm šlapat.
    Jde o zásadní nepochopení elektrokola. Jeho principem totiž není „šlapat za Tebe“, ale pomáhat Ti při aktivní jízdě. Zpravidla motor zabírá natolik, jak šlapete, ale sílu motoru můžete přizpůsobit na ovládacím panelu nebo ho i zcela vypnout.
  3. Po cestě se mi vybije baterie a já zůstanu někde „viset“.
    To, že se Ti vybije po cestě baterie, se jistě stát může, ale posuď sám: dojezdová vzdálenost elektrokol při současných typech baterií činí zpravidla 60-100 kilometrů. Nebudeš toho mít po takové vzdálenosti už přeci jen „plné kecky“? A navíc, vždy můžeš přepnout kolo do manuálního módu a dojet na něm jako na klasickém jízdním kole.
  4. Na elektrokole se nedá jezdit v dešti, je to přece elektrické zařízení.
    Nemusíš se bát, motor a baterie jsou u dobrých modelů skryty v nepromokavém obalu. Ne, že bys s kolem mohl projet Lipnem, ale menší či větší déšť jistě unese.
  5. Díky všemu tomu zařízení, jako je motor nebo baterie, vypadá kolo hrozně nevzhledně.
    To je možná pravda u některých podomácku sestavených modelů, nikoliv však u těch, která zakoupíš ve specializovaných prodejnách. Kvalitní výrobci se snaží, aby jejich elektrokola nejen fungovala, ale aby se také líbila, a tak je osazují moderními subtilními bateriemi a motory, kterých si možná na první pohled ani nevšimneš.
  6. Zařízení elektrokola zabírá prostor a já si nebudu mít kam dát nákup ani lahev s pitím.
    Jsou pryč doby, kdy baterie či motor vážily víc než samotný jezdec, naopak dnes je tendence učinit tyto komponenty co nejnápadnější. Pokud máte baterii umístěnou na rámu kola, držák na lahev se dá umístit také pod sedlovou tyč nebo na řídítka. Jezdíte-li s kolem nakoupit, zřejmě si pořídíte městské elektrokolo, které bývá vybaveno klasickým nosičem, nebo dokonce košíkem.
  7. Ačkoliv jede docela rychle, elektrokolo v provozu není slyšet a je tudíž nebezpečné.
    Legislativa EU ukládá, že elektrokolo smí jet nejvýše rychlostí 25 km/h. Kdo má ovšem na klasickém jízdním kole tachometr, ví, že i na něm se dá vyvinout rychlost přesahující i 40 km/h. Není to tedy o elektrokole, ale o tom, jak se chováme v provozu. Budeme-li ohleduplní a předvídatelní, budeme tím pádem bezpeční pro sebe i ostatní.